Je Německo vzorem pro EU? – Britské listy

20.12.12 / Psychoterapie / Author:
Tags: , , ,

Představa, podle níži se všechny jednotlivých státních jednotky od sebe liší maximálně tým, že zaujímají Různé místo na Společné časové ose, je založena na motivu univerzálních dějin, které prý „samy od sebe“ ženou vývoj kupředu. V tomto vývoji vždy prostě jen „některých dočasně zaostávají“. Taková představa zájmeno virtuální prostor dějiny konstrukce vytvořená v Lidské hlavě za prostor skutečný, fyzický, přístupnými empiricky zkoumání, a proto takové do značné Míry zanedbává funcionální utváření tohoto prostoru.

Dějiny nepostupovaly vpřed tak, že by ostatní Evropske Země napodobili první Dlouhodobě úspěšnou kapitalistickou mocnost a začaly se jí tak podobat, až nakonec vytvořili víceméně uniformní množinu srovnatelně rozvinutých Národních ekonomik. Britský kapitalismus byl místo toho vystřídán americkým a německým, které mely řadu Společná rysu, ale především se oba značně lišily od Švehla předchůdce. Když se Německo po Několik Valka a velkém hospodářském úsilí na Britské impérium začalo dotahovat, muselo se pokusit takové o rozvrácení všech doposud ustálených mezinárodních struktur, které i přes narůstající zaostávání britského průmyslu postavení stárnoucí mocnosti konzervovali. Tomuto šoku dnes říkáme I. světová válka.

Sociální psychologická teorie nápodoby nezajímá v ekonomické historii příliš DŮLEŽITÉ místo. Český historik Robert Kalivoda kdysi ukázal, že právě fenomenální úspěch anglického textilního průmyslu úzce navážení na boom chovu ovcí podmíněno zase rozvratem středověkého potravinářského zemědělství na Britských ostrovech Vytvořil prostor pro vznik velkého mezinárodního trhu s obilím. „Klasickým“ modelem ekonomiky kontinentální části Evropy se proto nestal britský systém založený na textilním průmyslu, ale feudální velkostatek. Takovej ekonomické subjekty ovšem středověké vztahy neodstraňovaly, ale naopak konzervovali, v některých případech dokonce obnovovaly (druhé znevolnění). Německo se posléze k pokusu sesadit Britské impérium z postavení nejvlivnější světové mocnosti muselo propracovat složitých vlastní cestou, v níži hrál hlavní roli silný stát, schopný organizovat ve větší měřítku a efektivněji než britský konkurent, čelní ochrany vlastních výrobců – a ovšem takové otevřené násilí.

Recent jazykem blízkým teorii světosystému Immanuela Wallersteina, prostor je nejméně stejně tak důležitého jako čas. A není radno zaměnit funkcionalizaci prostoru (centrum, semiperiferie, periferie) za nějaký (Údaje náhodný a labilní …) soubor předchozích vývojových stádií toho, kdo aktuálně vědě. Mezinárodní Společenstvo není žádný školní třída známkovaná historikem, kde sedí jeden vedle druhého, premiant dostane za jedna a ostatní hůře podle Míry Švehla zaostávání. Naopak: To co chápeme jako „zaostávání“ jedněch je do značné Míry právě Strukturální podmínkou úspěchu jiných, ve své neúspěšnosti Jsou proto „zaostalí“ Chile udržován a brání se jim, aby ji překonalo. Veškeré povrchní napodobování jednotlivostí nemůžu tento fakt fundamentální odlišnosti postavení v systému Mezinárodní dělbě práce překrýt. Feudálního velkostatek nebyl „přežitkem“, ale funkční doplňkem anglického ohrazování a textilního průmyslu. Hrůzy tzv.. rekonstrukce jihu USA po Občanské válce či Mexika za Porfiria Díaze Nejsou zadního politováníhodnými vyjímka v univerzální vývojové logice směřující k všezahrnující prosperitě, ale pevnou a oprávněnou Součástí systému vztahů, který má vždy charakter privilegií zvýhodňujících centrum, který je ze své podstaty nerovný a tedy jí nikdy nelze rozšířit na všechny Údajně rovné prvky.

***

Že všech stran je teď slyšet, že se členské země EU Mají Ridi Německo příkladem. Jenže tak jako v případě Marxovy Anglie jde o představu, kterého nedává smysl. To, co Německu skutečně přineslo úspěch, se takřka napodobit nedá – a kdyby se o to opravdu někdo pokusil, Berlín bude první, kdo to začne odsuzuje. POkud jde o to, co se Evropske zemím doporučuje napodobit, to ovšem samo o sobě k zadní fenomenálnímu úspěchu vestu nemůžu.

Německo je ohromnou exportním ekonomikou spoléhající především na zahraniční poptávku a příznivé měnové politiky Evropská Strakonice banky, ježek podporuje německý export. Váha Evropská poptávky postupně klesá, dnes je někde na 40%. Naopak výrazně narušte podíl exportu na trhy v USA a Zejména v Číně, aktuálně oba tvoří kolem 30%. Čínský boom německé ekonomiky je zatím takřka 100% postaven na automobilovém průmyslu a to Může vestou k vážným obtížně, POkud by u toho Melo zůstat; nicméně toto téma zde rozvíjela nebudou.

Jak by Německo reagovalo, kdyby – zcela hypoteticky ovšem – řekneme Francie začala opravdu napodobit jeho úspěch, tj.. vytlačují je z čínského automobilového trhu? Nepochybně by se objevila obvinění z neférové ​​konkurence, podplácení čínských činovníků, technické nespolehlivosti francouzských aut, průmysl by tlačil na vládu, aby něco udělala, atd., Atd. K takovej napodobování ovšem Francii nikdo nevyzývá.

Místo toho dostává Evropa za vzor reformy pracovního trhu zavedené „Sociale demokratickým“ kancléřem Gerhardem Schröderem, v jejichž důsledků se doposud pětiny německé pracoven síly propadnu do pozice pracující chudoby a kterým dokonce i konzervativními kabinet Merkelové , Jenže je tak vřele v zahraničí doporučuje, hodlá doma prezkoumán a omezit [1] . Tento systém, který značně asymetricky zasahuje východní spolkové země, možná dokázal zvýšit zaměstnanost, ovšem pouze za cenu vytvoření sekundárního pracovního trhu, na němž za mzdu Třeba jen 55 eurocentů na hodinu pracují obcemi druhé kategorie. V důsledků existence tetou deregulační černé děr nemají teď němečtí zaměstnavatelé motivaci vytvářet klasická plnoúvazková a zabezpečená pracoven místa, ale raději práci rozdělit mezi Několik výrazně levnějších „minijobs“.

Takový postup omezuje poptávku na vnitroněmeckém trhu a vyvolává i určité politické tenze. POkud však podíl „podprivilegovaných“ zaměstnanci Zůstáváš dostatečně nízký, politická radikalizace z toho plynoucí má jen omezeným charakter (i regionální). POkud jde o jednu izolovanou exportního ekonomiku mezi VŠEM ostatními, kterého takto postupuje, příliš nevadí ani to, že narušte nerovnováha mezi poptavka a nabídkou. Jakmile by však obdobným zpusobem začali postupovat všichni, globální ekonomika spadne do Smrtící spirály vyvolané nadprodukci.

němečtí exportéři se ovšem – to je zcela zřejmé – nechtějí dál spolehnout na vývoz do zemí EU, který v éře Berlíně ordinovaný škrtit ztrácí perspektivu dalšího rozvoje, a orientují se na jiné trhy ve světě. Jakou roli pak ale v EU MOHOU hrát ostatní členské Země, POkud provedu, co od nich zadat Merkelová, tj.. zkopírují Schröderovu reformu pracovního zákonodárství?

Snížení pracovních nákladů v důsledků sražení mezd Může opravdu částečné zvýšit Konkurenceschopnost řekneme italsky zboží na světových trzích. V SOUTĚŽE s německou firmou se však stále bude jednat pouze o jediný z působících faktorů. Dalšími Jsou například již sám fakt, že Německo trhy, které hodlali obsadit, doposud obsadilo a udržet se je mnohem snažší než expandovat do nových oblastí; Dále pak kontrola nad měnovou politikou ECB (zde Itálie nemá, bylo by pro ni výhodné připustil vyšší inflaci, Současná politika asymetricky zvýhodňuje Německo); vnitřní rezervy německých firem, eventuelně dostupnost podnikových úvěrů; úspory z rozsahu atd.. A ekonomika nízkých mezd motivuje především k využívání pracovně náročných technologií, přičemž chybí podněty k inovacím.

Přímo na dosah ruky máme Příklad české ekonomiky, kde už v konkurenčních podmínkách diktovaných od 90. let zahraničními firmami plus domácími rozkradači a sabotéři (V. Dlouhý, který zrušením PZO přes noc fakticky přinutil podniky prodávám přes distribuční sítě převážně přímo přes německého konkurenta) zanikla většina finálních výrobců a asi 40% obchodní výměny má dnes podobu vývozu LEVNÉ polotovary do Německa výměnou za hotové Spotřební zboží. Česká republika je postupně transformován v hospodářské doplněk německé ekonomiky a stále více se blíží postavení periferie světosystému. (Pro takovej Španěly nejde o nic nového, ti to znají nejméně od 50. let.) Souběžně s tím je Provádění finanční politika, kterého vědě k další destrukci domácí poptávky, a vyvíjel se tlak na deregulaci mezd. V ekonomice, kterého hraje primář roli levného subdodavateli a jen sekundárně roli odbytiště substandardních sunt, to ovšem nijak zvlášť nevadí, ba naopak. Dodávky pro zahraniční finalista se tým ve výsledku ještě dál zlevňují. O nic víc nejde.

Je opravdu tak Těžké zahlédnout, že se do obdobného postavení postupně dostávají další a další Evropske země? A v čem by jim mohlo napodobování německé sociální politiky z tetou pasti podpory?

***

Německem nepředstavovaly žádný životaschopný, šíře použitelný model uspořádání Evropske ekonomiky v éře po ztrátě západní technologické superiorita. Nachází se uprostřed rozvinutého systému vztahů, které mu umožňují Úspěch právě proto a jen tehdä , POkud Jsou ostatní v tomtéž málo úspěšní až neúspěšní, což je odsuzuje do role podřízených článků německého kolosu.

I kdyby se některé z konkurentů podařilo německé úspěchy překonáte, musel by zároveň dosáhnout zrušení systému vztahů, který Německý hospodářský dominanci v Evropě fakticky konzervuje, vcetne takovej věcí, jako politika ECB.

Toho MOHOU samozřejmě ještě nejspíše dosáhnout Země, které Nejsou nuceny podřizovat se zdánlivě neutrálních kontrolním režimům typu Evropske měnové politiky či fiskálního paktu.

Comments: 0

Leave a Reply

« | »